Přejít k obsahu

Tiskové zprávy 2018

Výstava badatelů Fakulty filozofické připomíná místa česko-německého pohraničí

Ve středu 13. června bude v Národopisném muzeu Plzeňska zahájena unikátní dvojjazyčná výstava mapující dějinné změny druhé poloviny dvacátého století v oblasti pohraničí na Tachovsku. Výstava nazvaná Zapomenutá místa pohraničí - 50 let vývoje krajiny očima archeologie je výsledkem dlouhodobého archeologického a antropologického výzkumu pracovníků katedry antropologie a archeologie Fakulty filozofické ZČU a je finančně podpořena Programem přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko. Veřejnost může expozici navštívit do 29. července.

„Téma  ‚zmizelých míst‘ v česko-německém a česko-rakouském pohraničí se v posledních letech těší rostoucímu zájmu veřejnosti na obou stranách hranice. Prostřednictvím moderních archeologických technologií jsme zmapovali rozsáhlou oblast pohraniční části Tachovska s primárním zaměřením na zaniklé obce, výrobní areály, jako jsou mlýny, hamry, leštírny nebo brusírny, a na další relikty železné opony,“ představuje koncepci výstavy vedoucí badatelského týmu Lenka Starková z katedry archeologie Fakulty filozofické. Spolu s ní jsou autory výstavy její kolegové Michal Rak, Lukáš Funk a Lucie Galusová.

Výstava, jejímž hlavním tématem jsou změny struktury krajiny a obyvatel během studené války, nabídne výsledky celé řady archeologických výzkumů, které se v oblasti západočeského pohraničí odehrály v posledních deseti letech. Součástí panelové výstavy bude i expozice seznamující návštěvníky s poválečnými událostmi prostřednictvím dobových archeologických nálezů. Návštěvníci si připomenou klíčové události zasahující do pohraniční oblasti Tachovska, jako jsou pochody smrti, kolony vězňů koncentračních táborů nebo akce pohraniční stráže. Představeny budou případové studie zaniklých obcí Bažantov, Hraničky, Pavlův Studenec či Jedlina. 

Výstava umožní návštěvníkům seznámit se také moderními praktikami soudobého archeologického výzkumu, který se zaměřuje i na objekty relativně nedávné historie.  Objektem zájmu badatelů byla také samotná železná opona. „Stopy železné opony se staly integrální součástí krajiny. Z dřevěných sloupů jsou ohradníky, železné části zmizely, jiné jsou dnes součástí obydlí a zahrad místních obyvatel,“ popisuje Lenka Starková s tím, že pro badatele bylo pracné trasu železné opony rekonstruovat. Pro přesnou rekonstrukci jejího umístění jim posloužily letecké snímky, současná podoba porostu krajiny a polní opevnění s železobetonovými bunkry, které byly součástí neprostupné hranice.

 „Stopy po událostech spjatých s takzvanou železnou oponou jsou v krajině dodnes patrné, ale rychle mizí, proto je potřeba je veřejnosti připomínat a nenechat na ně zapomenout,“ doplňuje Gabriela Fatková, vedoucí projektového týmu.

Výstava je putovní, do Plzně se přesouvá z Tachova, kde ji v tamním Muzeu Českého lesa mohli návštěvníci vidět už vloni v říjnu. V Národopisném muzeu Plzeňska bude k vidění do 29. července, její další zastávkou bude v září městské muzeum v hornofalckém Weidenu a v roce 2019 se přesune do Prahy, do sídla Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice.

Výstava je dílčí aktivitou realizovanou v rámci projektu Prezentace kulturního dědictví příhraniční oblasti Tachovska / Präsentation des Kulturerbes in der Grenzregion Tachau a je pořádána ve spolupráci s Muzeem Českého lesa v Tachově.

 

Kontakt:

Mgr. Lenka Starková, Ph.D.

e-mail: lstarkov@kar.zcu.cz

mobil: 737 877 104



11.06.18
  • 20314502_10214048548067003_1484949948_o
  • 20314833_10214048547626992_2073251899_o
  • Plakát zapomenutá místa pohraničí

Zpět na seznam

Patička